Sedmý vědeckopopularizační seminář na téma „Řešení eurokrize: federalizace, nebo rozpad eurozóny?“ se uskuteční 16. listopadu 2012 od 8.30 hod. do 16.30 hod. v prostorách Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno, v přednáškovém sále v prvním patře budovy. Registrace účastníků semináře bude probíhat od 8.00 hod.

V této sekci najdete program semináře a další podrobnější informace o semináři.

Pod odkazem Přihláška na seminář je k dispozici ke stažení závazná přihláška pro zájemce o seminář a informace o jejím vyplnění a odeslání.

Účastníci vědeckopopularizačního semináře obdrží za jeho absolvování certifikát.

Řešení eurokrize:

federalizace, nebo rozpad eurozóny?

Vědeckopopularizační seminář

realizovaný v rámci projektu Podpora šíření poznatků výzkumu evropské integrace

(reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0128). Projekt byl v období 1. 9. 2009 – 31. 8. 2012

spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky,

od 1. 9. 2012 je v rámci udržitelnosti plně financován ze zdrojů NEWTON College, a. s.

Termín konání:                      16. listopadu 2012

Místo konání:                         Moravské zemské muzeum

                                    Zelný trh 8, 659 37 Brno

                                    přednáškový sál v prvním patře budovy

Doba trvání semináře:         8:30 – 16:30 hod.

                                    (přestávka na oběd 12:00 – 13:00 hod.)

Program vědeckopopularizačního semináře

(přednášející a jejich příspěvky na semináři)

8:30 – 12:00       Dopolední blok

·               Zahájení semináře

         Úvodní slovo manažera projektu

·            Fiskální a politická unie: reálná, nebo neschůdná cesta k řešení eurokrize? (prezentace ke stažení)

          PhDr. Jiří Malý, Ph.D., ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s.

·            Odbourávání versus modernizace státu v kontextu globální a evropské krize

          prof. Ing. Milan Šikula, DrSc., ředitel Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd

·            Federalizace, zúžení, nebo rozpad eurozóny? Pravděpodobnost a důsledky různých scénářů (prezentace ke stažení)

          Ing. Jan Mládek, CSc., předseda představenstva FONTES RERUM, družstva pro ekonomická, politická a sociální studia; stínový ministr financí za ČSSD

10:30 – 10:45             Přestávka na kávu

11:30 – 12:00             Diskuse k dopolednímu bloku

12:00 – 13:00      Přestávka na oběd

13:00 – 16:30      Odpolední blok

·            Návrhy na vytvoření bankovní unie v EU – varianty, realizovatelnost, možné důsledky (prezentace ke stažení)

          Ing. Karel Mráček, CSc., Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s.

·            Porušování či obcházení práva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize (prezentace ke stažení)

          Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D., Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s.

·            Cesta k fiskální unii: uskutečněné a navrhované kroky, nesoulad v názorech mezi členy EU (prezentace ke stažení)

          Ing. Ivana Dostálová, Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s.

16:00 – 16:30              Diskuse k odpolednímu bloku

Obsah a cíle semináře

Krize eurozóny trvá již tři roky. Bezprostředním impulsem k jejímu spuštění bylo oznámení Řecka v posledním čtvrtletí 2009, že jeho skutečný rozpočtový deficit v roce 2009 i očekávané rozpočtové schodky v dalších letech budou několikanásobně vyšší, než bylo dosud uváděno, že výrazně překročí 10 % HDP, a Řecko tedy nebude plnit maastrichtské kritérium v oblasti veřejných financí. Následně v prvním čtvrtletí 2010 se náklady na obsluhu řeckého veřejného dluhu zvýšily na neudržitelnou úroveň, Řecko ztratilo možnost půjčovat si na finančních trzích a požádalo o mezinárodní finanční pomoc. To spustilo řetězec událostí, na jehož konci jsou současné úvahy o budoucnosti eurozóny, jestli a za jakých podmínek vydrží ve svém současném sedmnáctičlenném složení, jestli ji některé země nakonec opustí, anebo jestli se dokonce zcela rozpadne.

Seznámit s těmito současnými diskusemi o budoucnosti eurozóny, s podmínkami, možnými důsledky a pravděpodobností různých scénářů jejího vývoje, s dlouhodobými i bezprostředními příčinami krize eurozóny i s možnostmi a limity jejího řešení je cílem vědeckopopularizačního semináře na téma Řešení eurokrize: federalizace, nebo rozpad eurozóny?, který se bude konat v pátek 16. listopadu 2012 od 8:30 hod. do 16:30 hod. v prostorách Moravského zemského muzea, Zelný trh 8, Brno.

První balík mezinárodní finanční pomoci pro Řecko byl přijat v květnu 2010 proto, aby Řecko dostalo čas na vybřednutí ze svých fiskálních problémů a aby nedošlo k dominovému efektu a nákaze dalších slabších členů eurozóny dluhovou krizí. Realita však byla zcela odlišná. Dluhová krize již o půl roku později propukla naplno v Irsku a na jaře 2011 v Portugalsku, i tyto země musely přijmout mezinárodní finanční pomoc. Navíc nedocházelo ke stabilizaci rozpočtové situace Řecka, naopak řecký veřejný dluh nadále rychle narůstal. Proto byla na jaře 2012 odepsána část řeckého veřejného dluhu a byl přijat druhý balík finanční pomoci pro Řecko, ještě objemnější než ten první.

Nyní, na podzim 2012, Řecko opět oznamuje, že svou dluhovou a ekonomickou krizi nezvládne vyřešit v dohodnutém termínu a žádá o odklad plnění podmínek druhého záchranného balíku, případně o další odpis dluhu a dodatečné finanční zdroje. Situace se dlouhodobě vyhrocuje i v jiných státech eurozóny, například ve Španělsku.

V tomto prostředí pak orgány EU i členské země přicházejí s opatřeními a iniciativami, které by měly pomoci udržet eurozónu pohromadě s dosavadními 17 členy. Nejprve byl vytvořen dočasný záchranný mechanismus eurozóny, od října 2012 pak funguje stálý záchranný mechanismus eurozóny pro pomoc členským zemím v obtížích. Byla zpřísněna pravidla pro rozpočtový dohled a zaveden makroekonomický dohled pro země eurozóny. Byla podepsána Fiskální úmluva, která měla ještě více utužit fiskální disciplínu ve státech eurozóny, avšak řada zemí není schopna její ustanovení plnit.

Jsou navrhovány kroky k další, ještě užší integraci eurozóny, které by podle svých zastánců měly vést k překonání eurokrize. Zastánci užší integrace navrhují postupné zavedení bankovní unie, posléze fiskální unie a nakonec politické unie, což by vedlo k federalizaci eurozóny. Odpůrci této cesty namítají, že federalizace eurozóny jde proti vůli většiny občanů členských států, že je to příliš nákladná cesta k řešení eurokrize a že lepším řešením by bylo vystoupení nejproblémovějších států z měnové unie.

Ambicí semináře je představit analýzy a názorové střety, které se nad problematikou různých cest k řešení eurokrize objevují. Seminář se proto bude věnovat následujícím tématům:

·            návrhy na vytvoření bankovní, fiskální a politické unie v EU, jejich varianty, smysluplnost a realizovatelnost, jejich možné přínosy a náklady, dosud učiněné kroky na této cestě, jejich podpora a odmítání ze strany různých členů EU;

·            porušování, obcházení nebo volný výklad práva EU jako důležitý prvek při vzniku i řešení eurokrize;

·            dlouhodobé makroekonomické rozdíly a nerovnováhy mezi členy eurozóny jako podstatný faktor vzniku a přetrvávání eurokrize;

·            potenciál případného vytvoření bankovní, fiskální a politické unie v EU k překonání makroekonomických rozdílů a nerovnováh mezi členy eurozóny a k vyřešení současné krize měnové unie;

·            přínosy, náklady a pravděpodobnost různých scénářů vyústění současné eurokrize – federalizace eurozóny, odchod některých členů eurozóny, úplný rozpad eurozóny.

Jednodenní vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize: federalizace, nebo rozpad eurozóny? bude probíhat ve dvou blocích.

Dopolední blok se bude zabývat možnostmi a schůdností vytvoření fiskální a politické unie v eurozóně, vlivem eurokrize na funkce a postavení státu i pravděpodobností a důsledky různých variant vyústění eurokrize. Odpolední blok poskytne informace o navrhovaných a realizovaných krocích k zavedení bankovní a fiskální unie v eurozóně a o obcházení práva EU při vzniku i řešení eurokrize.

V závěru obou bloků proběhnou diskuse s účastníky semináře.